Pro ty z vás, kteří jste si oblíbili náš seriál o neoficiální kultuře v České Lípě před rokem 1989, máme pozvánku na akci s názvem Nostalgická vzpomínka na neoficiální výstavy neoficiálního umění v České Lípě a okolí.
"Čteme o událostech v Praze. V našem kraji disidenty nemáme? Jenom jejich příznivce? Napište o tom!" takto prý požadovali čtenáři Průboje po jeho redaktorech, aby se více věnovali problematice disentu v Severočeském kraji. A ti samozřejmě nelenili a připravili pro ně další díl "oblíbeného" seriálu Reflektor pravdy, ve kterém špinili kohokoliv, kdo vyčníval, podepsal petici či se odvážil jet do...
Druhý díl povídání o Eduardovi Vackovi ještě začnu citací z článku, který o něm vydal Průboj. Potom dám prostor jemu, aby čtenářům prozradil, jak vnímal Českolipsko osmdesátých let.
Když jsme se při našem prvním setkání se Zdeňkem Jelínkem bavili o tom, kdo vlastně underground na Českolipsko šířil, padlo i jméno Eduarda Vacka, zakladatele Patafyzického colegia v Teplicích. Kromě wikipedie jsem na Vackovo jméno narazil i v archívu, když jsem prohlížel staré výtisky stranického Průboje a hledal jakékoliv zmínky o disidentech. Věděl jsem, že tyto zmínky existují – v hanobícím...
Poslouchali desky a jeli ve fetech, tak Jiří Rajt charakterizoval své dospívání. Veřejná bezpečnost se na něho a jeho kamarády zpočátku zaměřila především kvůli dlouhým vlasům. A také nešel k volbám, což se v sedmdesátých letech neodpouštělo.
Už je tomu skoro rok, co se mi podařilo domluvit rozhovor s Ivanem Köhlerem, když pořádal výstavu v Praze. Bohužel jsem měl jiné pracovní povinnosti, tak na setkání jel Rudolf Živec. Samozřejmě to není ono, když zachytáváte slova z nahrávky, přesto jde o zajímavý dokument a já vám ho chci aspoň částečně zprostředkovat. Nejvíce mě zajímalo, zdali má Ivan nějaké materiály týkající se České Lípy.
Pokračuji v představování Ivana Köhlera, bohémského slovenského fotografa, který svou kariéru započal v České Lípě. Využívám k tomu zejména vzpomínek Petra Königa a Petra Charváta. Minulý díl končil připomenutím fotografického sdružení FORUM 8, které kromě jiného pořádalo výstavy a představovalo známé fotografy.
S osobou Ivana Köhlera jsem se poprvé seznámil při rozhovoru s Pavlem Štětcem Půhoným. Od té doby přemýšlím, jak ji uchopit. Od začátku mi bylo jasné, že by neměl v seriálu o zajímavých postavách českolipské kultury chybět.
Ještě jednou jsem se vrátil ke knize Baráky, souostroví svobody autorů Františka Čuňase Stárka a Jiřího Kostúra. Jako v jedné z významných knih o československém undergroundu v ní hledám stopy Českolipska.