Stále nemám pocit, že by se téma bigbítu vyčerpalo, ale přišlo mi, že by mohlo být inspirující zamířit i do jiných oborů, abychom objevili zárodky undergroundu v České Lípě.
„Já asi nebudu ta pravá,“ pobaveně mi odpověděla na můj dotaz Jana Kolářová, dlouholetá členka Divadelního klubu Jirásek. „Když nemohla přijet Švorcová recitovat místním komunistům, pozvali mě.“
Přesto jsme se sešli, aby mě uvedla do problematiky divadla v České Lípě. Vždyť do souboru vstoupila v přelomovém roce 1968. „Nějaká holčina nechodila na zkoušky, a tak mě můj otec (Jiří Kalvach) přivedl místo ní. Mou první velkou rolí tak byla panna Lenka ve Filozofské historii.“
s V. Klapkou ve Filosofské historii
Premiéru měla hra až v roce 1969. Byla velmi vlastenecká, a tak brečeli lidé na jevišti i v hledišti. Od divadla lidé v době nesvobody vždy čekali něco navíc. Sám si vzpomínám, jak jsem s rodiči jako adolescent jezdil do Karlína a celé hlediště napjatě čekalo, kdy zazní nějaká dvojsmyslná hláška. Při té příležitosti vzpomněla Jana Kolářová režiséra Václava Klapku, který se doslova vyžíval v jinotajích. Problém měl například s jednou ze svých nejúspěšnějších her, na motivy Shakespeara napsanou Jak se vám líbí Jak se vám líbí? „Přijeli z KKS, aby nás zkontrolovali. Nevadilo jim, co si přimyslel Václav, ale původní slova od Shakespeara ano. Tak byl text z konce šestnáctého století nadčasový.“ Hra Jak se vám líbí Jak se vám líbí? byla nakonec tak úspěšná, že ji natočila i tehdejší Československá televize.
„Vyloženě problém s režimem jsme neměli. Nechávali jsme si zadní vrátka – poezii. Moc se tím chlubit nemůžu, kam jsem chodila recitovat. Jenže jsem musela... Naštěstí mi aspoň neříkali, co mám přednášet. Pokud byste chtěl zkusit někoho, kdo možná dělal bytové divadlo, tak pátrejte po sdružení OKUP – Okresní klub uměleckého přednesu. Představitelkou byla Mirka Kadlecová. To by pro vás mohlo být zajímavé.“
Pro tentokrát ještě však zůstaneme u Jany Kolářové. Narodila se v České Lípě v roce 1952, vystudovala ekonomickou školu a pracovala nejprve v Okresním kulturním středisku jako metodik, pak přešla do Jiráskova divadla jako dramaturg. V něm působila od roku 1993 se svým manželem, který byl ředitelem, až do jeho sloučení s KD Crystal v roce 2004. V současnosti mají uměleckou agenturu Agnez nabízející především divadelní představení pro děti a mládež.
Část návštěvy jsme trávili nad fotoalbem. „Hrála jsem hodně mrchy,“ řekla mi nad fotografií z představení Radúz a Mahulena, ve kterém představovala Mahuleninu sestru. V roce 1983 si zkusila i režírování pohádky O pihovaté princezně, o rok později večer poezie italských renesančních básníků s názvem Roky mou dávnou věrnost nezměnily, vidět ji můžeme i ve filmu Krvavý román, dokonce spoře oblečenou.
„A tohle by se dalo nazvat bytovým divadlem, ne?“ Na fotografii jsem poznal svého kolegu Miroslava Kučabu. „Doma, na oslavě narozenin, jsme si hráli zparodovanou Manon Lescaut.“
J. Kolářová s M. Kučabou
Historickou hodnotu určitě mají první porevoluční fotografie z divadla. Na jedné čte svou roli ve Vyrozumění od Václava Havla, na druhé je se zmíněnou Mirkou Kadlecovou při mítinku Občanského fóra.
s M. Kadlecovou na mítinku OF
Jako cenný suvenýr jsem si z návštěvy odnesl Malého průvodce historií Divadelního klubu Jirásek. Soubor byl založen již v roce 1926 a ve sborníku je třeba faksimile dopisu Aloise Jiráska. Zaujala mě jedna z prvních fotografií, ta doprovázela už jeden z předchozích dílů Undergroundu. I rockeři hovořili o klubu U Lukostřelce. Z publikace jsem zjistil, že ještě dříve zde byl hostinec s názvem U Ptačí tyčky. Samozřejmě mě zajímalo, jak jsou v sešitě popsána šedesátá léta. V roce 1958 Jirásek ustoupil od svého jména a hrál pod hlavičkou ZK ČKD. V roce 1960 se ale ke svému jménu opět vrátil, ale podniky Tatra a ČKD byly jeho podporovateli. Přes nastudování několika her soubor stagnoval a až do roku 1967 opět prakticky přerušil činnost.
Jirásek se znovu rozjel především zásluhou Marie Jiřičkové. Díky ní se 29. dubna 1969 uskutečnila premiéra Filosofské historie. A jsme u začátku našeho dnešního článku.
Jana Kolářová (za svobodna Kalvachová, později Važanová, 1952) hrála v KD Jirásek například v těchto hrách: Filosofská historie, Sen noci svatojánské, Radúz a Mahulena, Henryk, Mistr a Markétka, Višňový sad a mnoha dalších.