Největší měrou se o nárůst zasloužily dvě velké elektrárny o společném výkonu dvou MW zprovozněné loni u Jablonného v Podještědí, řekla dnes ČTK severočeská mluvčí skupiny ČEZ Soňa Holingerová Hendrychová.
Za loňský rok vyrobily solární elektrárny v kraji 700 MWh elektrické energie, když rok před tím to bylo třiapůlkrát méně. V celkovém objemu elektřiny vyrobené v kraji to ale představuje asi 4,3 promile. Přestože podhorský Liberecký kraj není z pohledu dopadu slunečního záření tou nejvhodnější lokalitou, zájem o solární elektrárny dál roste. V plánu je kolem 350 projektů o instalovaném výkonu 320 MW. Důvodem rostoucího zájmu jsou vysoké výkupní ceny, klesající náklady a s tím spojená rychlejší návratnost investice kolem pěti až sedmi let, a také větší ochota bank na tyto projekty půjčovat.
Šanci na realizaci budou mít ale podle mluvčí ČEZ jen ty projekty, které už získaly souhlas s připojením do sítě nebo o něj požádaly do 15. února. "Všechny nové žádosti budou zamítnuty bez ohledu na velikost projektu," řekla Holingerová Hendrychová. ČEZ tím vyhověl výzvě společnosti ČEPS, která je výhradním provozovatelem přenosové soustavy v zemi. ČEPS se obává, že by síť mohla při současném tempu připojování solárních a také větrných elektráren v budoucnu zkolabovat. "Největší riziko hrozí v létě a o víkendech, kdy by výroba energie mohla překročit spotřebu," vysvětlila mluvčí ČEZ.
Výrazně ohroženy jsou tak třeba projekty společnosti Via Regia, která v minulosti postavila solární elektrárnu na základní škole v Hrádku nad Nisou a v současné době chystá podobnou v Chrastavě na Liberecku. "Specializujeme se na menší elektrárny postavené na střechách, z nichž většinu energie spotřebuje přímo objekt, na němž stojí, takže přenosovou soustavu zatěžují méně než ty velké," řekl dnes ČTK jednatel společnosti Jaroslav Zámečník.
"Podobně často fungují i malé fotovoltaické elektrárny postavené na rodinných domech. Mělo by se proto rozlišovat mezi malými projekty, které jsou zaměřeny na ekologii a mezi těmi velkými, kde jde jen o peníze," dodal Zámečník. Podle Holingerové Hendrychové to ale není možné. "Polovina žádostí, které dostáváme, je na malé domácí elektrárny do pěti kW, v součtu je to ale velký objem, který soustavu také zatěžuje," vysvětlila. Z alternativních zdrojů se podle ní omezení netýká jen kogeneračních jednotek a vodních elektráren.
V Libereckém kraji jsou právě vodní elektrárny největším zdrojem alternativní energie. Podle ERÚ se loni v Libereckém kraji vyrobilo 160.800 MWh elektrické energie, z toho 55 procent pocházelo z alternativních zdrojů. Vodní elektrárny dodaly do sítě 76.400 MWh elektřiny, což bylo o 17 procent víc než v roce 2008. Na celkové produkci v kraji se podílely ze 48 procent. Instalovaný výkon vodních elektráren se loni zvýšil z 21,1 MW na 22 MW, největší je elektrárna Spálov na Semilsku. V plánu je ale podle energetiků zhruba desítka dalších projektů.