15/2020

Od doby, kdy se lidé báli vystrčit nos z balkónu, aby náhodou nevdechli koronavirus, uteklo už hodně vody.

Půlka lidí, co potkávám, buď roušku nemá, anebo ji má někde na půl žerdi. Přitom ještě před týdnem, když jsem při keškování potkal v lese chlapa, utekl přede mnou do křoví (ale samozřejmě je otázkou, jestli to bylo kvůli viru). V Lidlu mě běžně někdo předběhne ve frontě, protože mu nedojde, že se pokouším i u kasy držet odstup. Množí se diskuse, jestli všechna ta opatření měla vůbec smysl a jestli stálo za to kvůli pár tisícům mrtvých důchodců a pár desítkám mrtvých smolařů, zruinovat hospodářství.

Já si zásah do ekonomiky hodnotit netroufám. Myslím, že třeba školství krize prospěla. V normální době by se za různá školení počítačové gramotnosti vyhodily stamiliony z eurofondů a stejně by se školství nikam neposunulo. Když ale vidím, jak desítky mých kolegyň a kolegů pracují se skypem, teamsy, školou v pyžamu, ucimese, youtube, nestíhám se divit.

Je tu jeden problém – sociálně znevýhodnění žáci. Někteří rodiče mají sice dost prostředků na alkohol, cigarety, kerky apod, ale nejsou schopní zajistit svým dětem funkční počítač (i když se dá půjčit zadarmo) a kvalitní připojení. Tyto děti na několik měsíců úplně vypadly ze systému vzdělávání.

A myslím, že obdobné to bude v řadě dalších oborů. Manažeři firem dříve létali napříč Evropou, teď zjišťují, že stejnou práci zvládnou doma ze záchodu.

Nechci to zlehčovat, protože obzvlášť živnostníci zažívají peklo a nedokážu posoudit, jak hodně je pro ně pomoc státu efektivní. Vidím kolem sebe příklady těch, kteří si spočítali, že s vládní pomocí vlastně nic netratí, ale i ty, kteří budou muset propustit svých pár zaměstnanců, odkládat splátky atd.

I s psaním to není žádná sláva. Rozepsané články o cestování nikdo nechce, za články, které jsem byl dříve schopen prodat za 400 Kč, mi nikdo nedá více než 200. Nakladatelé píšou, jak si nejsou jistí, že letos budou schopní splnit své závazky co se týká autorských honorářů atd. Ale i v tomto oboru jsou nové výzvy, jen je nechci zakřiknout.

Ale pojďme na můj týden. Snažím se zapojovat do různých virtuálních aktivit.

Minulý víkend jsem se přihlásil na Velikonoční virtuální běh. Samozřejmě jsem si vybral tu nejlehčí kategorii (12 minut) a skončil na krásném 84. místě ze sta přihlášených.

A protože mě to přes dílčí neúspěchy začalo bavit, už jsem na charitativní účely poslal další dvě stovky a přihlásil se do závodu dvojic i tento týden. Do PVZP RunTour virtuální charitativní běh vol.2 (18. - 19.4.2020)! se můžete přihlásit zde.

Dnes večer si chci poslechnout rozhlasovou hru Nákaza DK Jirásek. Předpokládám, že ji půjde pustit ze záznamu, tak dám případně odkaz příští týden.

Radost mi udělalo i mladoboleslavské divadlo, které na čas zpřístupnilo svou nejúspěšnější inscenaci v historii, hudební komedii Karla Poláčka, Martina Vačkáře a Ondřeje Havelky - Muži v offsidu. Inscenace měla premiéru v prosinci 2007 a do dnešního dne má na svém kontě 191 repríz. Budu mít tedy kulturně hodnotný večery.

Mladoboleslavský youtube kanál můžete sledovat zde. Posledním příspěvkem je 19. díl Hovorů v roušce, s mou oblíbenkyní Malvínou Pachlovou.

Minule jsem psal o dudkovi, samozřejmě jsem jeho výskyt ve Žďáru prozradil i ve své sérii  Učení v době koronaviru a už mám další odezvy. Viděn byl ve Ždírci, dvakrát v samotných Oknech a jediná aspoň trochu podařená fotografie přišla od rybníku ve Stráži pod Ralskem.

Díky článku v novinkách si má videa žijí svým životem a to nejsledovanější už překročilo padesát tisíc zhlédnutí. Chodí mi tak maily z celé republiky. Jeden pro příklad přidávám: „Našel jsem krtinec. Napadlo mě, že to vykopu. A zjistil jsem, že když jsem to vykopal, vznikla tam jedna díra. Vykopal jsem to ještě víc a objevilo se tam víc dír. Vypadalo to jako křižovatka. Chtěl bych ráno v 5 hodin s mámou jít kopat zahradu, abysme našli toho krtečka a vzali si ho dom. Chtěl bych ho mít jako domácí zvířátko. Nevím ale, co mu dávat za jídlo. A taky, kde mám krtečka mít. 

V posledním díle jsme kromě jiného vyřešili jednu záhadu. Úvodní fotka je pro změnu z dílu o našich hadech. 

A ještě jedno téma: erouška. Stáhl jsem si tuto aplikaci, která mi ukazuje mobily v okolí, kteří eroušku rovněž mají nainstalovanou. Ale nemá smysl ji mít sám, tak vás vyzývám, abyste si ji taky stáhli. Být na mě, omezím vstup do některých provozoven jen s ní. Pak by třeba nemuseli být zavřena kadeřnictví apod.