Dnes je 30. 09. 2024
svátek má Jeroným

Noční jízda z pohledu Jaroslava Urbance a Pavla Gnipa (#58)

O skupině Noční jízda, kterou pamatují nejen padesátníci, ale i ročníky mnohem mladší, jsme si ve dvou dílech našeho seriálu povídali už s Petrem Skokanem. Tentokrát nám své svědectví přednesli Jarda Urbanec a Pavel Gnip, se kterými se sešel Petr König.

Po úspěšném začátku bigbítových skupin šedesátých a první poloviny sedmdesátých let nastal vlivem normalizačních opatření v kultuře výrazný útlum v možnostech hrát veřejně nezávislou muziku. Aktivní muzikanti většinou působili pouze v barových kapelách. Chvíli trvalo, než se prosadila nová generace.

Noční jízda (1987–1998) vznikla koncem osmdesátých let minulého století z muzikantů bývalých skupin Korekce a Kapitán Flint. „Vzájemně jsme se poznali,“ upřesňuje Petr König, „když jsme začali společně se svými kamarády muzikanty Radkem Sedláčkem, Martinem Jílkem, Oldou Minkou, Václavem Jelínkem, Oldou Vackem, Leošem Stránským, Jiřím Pretkou, Pavlem Hricem, Mílou Šustrem a báječnými kamarádkami Olčou, Marcelou, Petrou i Monikou navštěvovat jednu z nejstarších českolipských restaurací Bílá Růže (1835–2005) v Mikulášské ulici č. 175 a 176, kde tradičně čepovali světlý ležák Staropramen. Výraznou osobností této společnosti se stal Jarda Jakl, úžasný dobrodruh, tulák po Číně, Nepálu, Vietnamu, Kambodži, Laosu a především obdivovatel Thajska."

Bílá Růže: sobotní pivo 29. 4. 1995

Scházela se tady skutečně pestrá a zábavná společnost. Především večer, kdy muzikanti hráli na kytary a občas společně s nimi zpívali i hosté. Dokonce jednou v zadním sále hostince hrála do ranních hodin i nově vzniklá Noční jízda. Jak vznikla?

„Bylo to po mém odchodu ze služby v armádě v roce 1987,“ upřesnil Jarda. Pavel ho doplnil: „Když jsem přestal hrát na kytaru ve skupině Kapitán Flint, sestavili jsme společně novou formaci, v níž hráli na klávesy Mirek Šmíd a Jarda Fotr. Již zmíněný Petr Skokan se chopil basové kytary. A také zajistil skupině u svého zaměstnavatele (Pozemní stavby, n. p.) potřebný statut zřizovatele, nutný pro muzikantské přehrávky a Osvědčení pro veřejná vystoupení. Na bicí hrál tady Jarda. Všichni jsme zpívali. V té době jsme hráli vlastní tvorbu i tvorbu Rolling Stones, Depeche Mode či Pink Floyd.“

Začátkem devadesátých let se složení kapely výrazně změnilo. Ze skupiny odešel Petr Skokan, který se začal věnovat podnikání a politice, potom ještě Jarda Fotr, ten si založil skupinu EMU. Odcházející muzikanty krátce nahradil Milan Anděl (basová kytara) a Petr Flener z Nového Boru (klávesy). Hrou na saxofon obohatil zvuk skupiny Jaroslav Jakl, absolvent Vojenské hudební školy v Roudnici nad Labem.

„V tomto novém složení jsme hráli většinou na tanečních zábavách i mimo okres a občas v zahraničí (Německo a Rakousko). Vlastní tvorbu skupina již nerozvíjela a repertoár jsme přizpůsobili účastníkům zábav,“ vysvětlili Jarda s Pavlem.

Milan Anděl se později začal věnovat své živnosti – prodeji hudebních nástrojů. Noční jízdu opustil i Petr Flener. Kláves se chopil Jarda Jakl a sólové kytary Radek Sedláček, který vzápětí odešel hrát k pražské kapele Walda Gang Revival.

„Ještě si vzpomínám,“ dodal Pavel, „že zpočátku jsme si aparaturu včetně reproduktorových beden pronajímali od Jirky Tulacha, Ládi Veselého nebo Edy Svobody, až později jsme si pořídili vlastní technické vybavení. Zkoušky nejdříve probíhaly v jednom bytě rozestavěného panelového domu na sídlišti Špičák, pak v areálu bývalého Domu služeb a nakonec v podkroví Restaurace Na Svárově.“

Po úplném zániku skupiny Noční jízda založil v roce 2007 Jarda Urbanec s Pavlem Gnipem a Kamilem Müllerem novou kapelu Los Chuperos, která se orientuje na ska a reggae. V roce 2011 vydali CD pod názvem Ha-fa-na-na.

Ještě se vraťme k muzikantům, kteří dokázali bavit hosty i Stolní společnost v Bílé Růži. Částečně se tady zrodila i undergroundová kapela Old Minka Band s vlastní výraznou tvorbou. Volnou společnost různých muzikantů vedl rocker Radek Sedláček s Mílou Šustrem, který byl nejen dobrý zpěvák, ale i autor písní. To nejlepší ze svého repertoáru později nahráli a vydali v roce 1998 vlastním nákladem na kazetě pod názvem Bílá Růže. V závěru tohoto článku ještě uvedeme dva nejoblíbenější texty, které se zpívaly na melodie písní Sbohem lásko a Bonsoir, mademoiselle Paris.

Olda Minka

„Během listopadového převratu v roce osmdesát devět, za velmi chladného podvečera, jsme na náměstí vyslechli poselství pražských umělců pro venkov o tom, že právě vypukla revoluce později označovaná jako sametová. Po návratu do lokálu, značně prokřehlí, jsme si poručili grog. Šéf restaurantu, Pavel Šíma se na nás dlouze zadíval s poznámkou: „... máte u nosu nudle jak opratě a my si kupujeme baráky!“ zavzpomínal Petr König a ještě dodal: „Skončilo jedno období, zůstala pouze unikátní fotografie zaniklé restaurace, pořízená poslední dubnový den devadesátého pátého roku před ukvapeným rozhodnutím starosty o historizující úpravě středu města. Proto byla stržena kvalitní prvorepubliková keramická fasáda, zhotovená na zakázku mimoňskou firmou pro tehdejšího majitele hotelu Weisse Rose B. Leipa Otto Böhma.“

Nahrávku Bílá Růže pořídilo ve studiu ATOL Česká Lípa volné sdružení muzikantů ve složení Míla Šustr – zpěv, Radek Sedláček – kytary, Martin Jílek – perkuse, flétny, Honza Sedláček – kytary a Kamil Müller – basa.

Blázen
Blázen jsem už třicet sedm let,
co prášků na hlavu já už jsem sněd.
Dneska už mi žádnej doktor neporadí,
to nevadí, to nevadí, to vážně nevadí...

Rozume sbohem, mám už dost,
místo mozku jen dutá kost.
Jenom hlavně že je mír a ňáký pívo,
ňákej žír...

Blbost vůbec nebolí, chápejte to jakkoli,
proto zpívám píseň svou, všichni se mnou –
hou, hou, hou…

Gram
Mám v nose jeden gram,
co dal mi jeden pán pod cenou.
Mám víc než diliér a to není fér,
nou, nou, nou...

Lajna je úděl tvůj, díler tě vopatruj
nešňupej, nešňupej, nešňupej.
Hej, hej, nešňupej,
nešňupej, nešňupej, nešňupej.
Hej, hej, nešňupej,
nešňupej, nešňupej nešňupej ...

alt
alt
alt
alt
alt
alt
alt
alt
alt

Komentáře

Re: Noční jízda z pohledu Jaroslava Urbance a Pavla Gnipa (#58)

ajajaj... na fotce číslo 5, není Jarda ale Mirek... Šmíd. Hezké vzpomínání... no a když už jsem u toho,
Noční Jízda byla pro mne prvním kontaktem s Českou Lípou, dělal jsem pro ně v roce 1988 plakát.
A i jednu kresbu, kterou si hýčkám doteď... jak říkám hezké vzpomínání....

Nahoru

Re: Noční jízda z pohledu Jaroslava Urbance a Pavla Gnipa (#58)

Opraveno, díky :o)

Nahoru

.

.

Nahoru